Historie klubu
Rok založení: 1928
Barvy klubu: zelená a bílá
Počátky sportovní činnosti ve Bzenci se datují do roku 1920, kdy vojenští příslušníci zdravotního skladu a telegrafního útvaru poprvé oblékli trenýrky, košili s hvězdou na prsou a honili kulatý míč na Doubravě. Z místních občanů osobně se tohoto tažení zúčastnili František Lepka a Slávek Hušek.
Studenti ve Bzenci nezůstávali pozadu a se zanícením a zápalem pro sport na čerstvém vzduchu a slunci, shlukovali kolem sebe řadu dalších zájemců a založili klub S. K. Junior. Že to brali vážně svědčí i vyžádané potvrzen Městského úřadu ve Bzenci z dubna 1922, kterým se povolovalo odbývati hru fotbalovou odpoledne o nedělích a svátcích na Doubravě. Nejdříve se hrávalo na plácku mezi kopami sena, později o kousek dále „ U Šištotu“ . Vynaložením veškerého umu a přesvědčováním, borky na branky získány od obecního hotaře pana Růžice, balón koupený z těžce naskládaných haléřů a tak nastaly nekonečné boje na hřišti i na ulicích. Hrál se bez omezení času a až večerní šero nemilosrdně odpískalo konec zápasů. První průkopníci, studenti Gazda, Kuchař, Stoček, Valštýn jako zakladatelé prvého kroužku, v dohledné době nalezli v dalších utvořených klubech – Meteor, Slavia, Makabi silnou konkurenci, která po porážkách od SK Junior – studentská jedenáctka – zanikají a začleňují se do řad prvého kroužku. Ale i na tyto vítěze přišla pohroma dne 12.června 1962, kdy dostali pořádný výprask od SK Slovan Lideřovice 0:5. To bylo příliš silné koření pro Bzenčany. Ihned na to přichází z Lideřovic pozvání parlamentářů studentské jedenáctky na jednu neděli odpoledne na Doubravy, kde bylo po krátkém jednání dohodnuto sloučení obou kroužků pod názvem SK Slovan Bzenec.
Výsledek sloučení se projevil již v říjnu 1926, kdy Bzenec porazil SK Kyjov 3:1. V této době se mládeže ujali i starší zájemci o sport, jako byl pan učitel Dufalík – věčný rozhodčí bojů ve Bzenci, Karel Rosa, Kašpárek a jiní s tím, že v roce 1928 byl ustaven řádný klub se stanovami, ohlášený na příslušných místech a nastává skutečná veřejná sportovní činnost. Mimo kopanou se provozovala také házená a později i hokej. Ve vedení Slovanu se od jeho ustavení do roku 1941 vystřídali čtyři předsedové: pánové Kašpárek, Felenda, Ruth a Šemora. Mezi nejhorlivější pracovníky lze zařadit K. Rosu, Josefa Daněčka, Aloise Dostálka.
Tak jako ostatní, klub byl jednou na výši, podruhé klesal. V letech 1932-1934 bylo zásluhou čestného člena klubu pana Leopolda Skály, který daroval kus pozemku na řádné hřiště a za přispění městské rady a vlastní svépomocí vybudováno a oploceno hřiště „U lesa“. V roce 1941 se Slovan probojoval do I.B třídy. V době okupace a nasazení hráčů na nucené práce klub živořil. Spolková činnost se udržovala schůzováním. Pět hráčů odešlo i do ilegality a bojovalo v západních armádách ve Španělsku a Jugoslávii. Dva z nich položili životy na oltář svobody.
Dalších pronikavých úspěchů dosahoval Slovan v letech 1962-63 již ve sjednocené tělovýchově, kdy se probojoval do okresního přeboru. Přišly další úspěchy i nezdary. Jeden rok hrálo družstvo mužů I.A třídu a po reorganizaci ( snížení o 8 družstev )se opět vrací do okresních soutěží. Více než 15 let trvalo úsilí funkcionářů, aby Bzenec opět patřil na výsluní, a to mezi nejlepší družstva okresu Hodonín. Za svoji éru změnil klub několikrát název. TJ Slovan, TJ Slavoj, Tělovýchovná jednota, aby dnes užíval opět původní název Slovan. V sedmdesátých letech začalo budování nového sportovního areálu v zámeckém parku. První povrch hřiště byl škvárový. Za vydatné pomoci města se podařilo zřídit tréninkovou plochu a hlavní hřiště se zatravnilo. Současně byly postaveny šatny pro čtyři družstva. Po roce 1990 následoval rekonstrukce šaten a přístavba garáží a dvou bytů. O kvalitu hrací plochy a celého areálu se s láskou staral bývalý hráč Petr Říha.
Za dobu trvání klubu pracovali ve funkci organizačního pracovníka ( sekretář ) nejdéle pánové Antonín Kuchař, Ing. Vojtěch Michálek, Miroslav Hostýnek a d roku 1984 vedl bzenecký fotbal Pavel Čejka. Bzenec měl i velké hráčské osobnosti – Antonína Daněčka, Oldřicha Jemelíka staršího i mladšího, Karla Lejsala staršího i mladšího, Karla Ulricha, Ing. Milana Novoměstského, Ludvíka Stočka, PhMr. Františka Tomečka, Miroslava Strážnického, Miroslava Kováče, Vlastimila Rudla, Ivo Kuchaře, Františka Somra, Františka Madaje a z té nejmladší generace Libora Škodíka.
Od roku 1985 se datuje zvýšený zájem o kopanou a postupně se muži propracovávají až do I.A třídy. Vedení oddílu se v té době začalo zaměřovat na práci s mládeží a v počátku devadesátých let se dorost probojoval až do župního přeboru Středomoravské fotbalové župy. Velký kus práce pro bzenecký fotbal vykonali trenéři Lejsal Karel, Ing. Novoměstský Milan, Jemelík Oldřich starší i mladší, Fridrich Josef, Plevák Vojtěch, Hudeček Jaroslav, Trýska František, Hromada Josef, Koch Zdeněk, Fraňo Pavel. Pro podporu oddílu vznikl v roce 1991 fanclub. Jeho předsedou se stal Josef Pospíšil. Ve své náplni měl fanclub pomoc mládežnické kopané a zajišťování sponzorství pro utkání v domácím prostředí. Cíle byly velké, ale pro nezájem členstva jeho činnost skončila 29.8.1993.
V posledních patnácti letech klub významně spolupracuje s městem Bzenec. Sportovní areál byl převeden do majetku města a údržba sportovišť se provádí z rozpočtu města.
V roce 2000 se do Bzence poprvé dostal i reprezentační fotbal. Na místním stadionu bylo sehráno přátelské mezistátní utkání ČR “17“ – SR “17“ , dvě utkání Mistrovství Evropy amatérů (kvalifikační skupina), mezistátní utkání ČR – SR žen a posledním utkáním bylo mezistátní kvalifikační utkání o postup na ME v Německu mezi mužstvy Dánska “17“ – Slovinska “17“ dne 24.9.2004. Toto utkání skončilo výsledkem 2:2.
V roce 2001 pracoval výbor oddílu v pětičlenném složení: Igor Dobrovský, Pavel Čejka, Jaroslav Hudeček, Tomáš Madaj a Leoš Grubhofer. Jeho hlavním úkolem bylo udržení sportovní úrovně soutěží ve Bzenci. V mládežnických kategoriích pak zavést systematickou práci a vychovat si vlastní hráče pro družstvo dospělých. Družstvo dorostu pod vedením trenéra Pavla Fraňa a vedoucího Vítězslava Briefa postoupilo po vítězství v okresním přeboru do župní soutěže Středomoravské fotbalové župy.